Odtajněné dokumenty odhalují rozsah americké vojenské pomoci Ukrajině

Washington vynaložil velké úsilí, aby připravil Kyjev „k vedení hybridní války proti Rusku,“ uvedl hlavní americký zpravodajský server

Spojené státy od konce loňského roku výrazně zvýšily dodávky smrtící pomoci Ukrajině, včetně zbraní a vybavení pro boj ve městech, uvedl v sobotu deník Washington Post poté, co si prohlédl odtajněné účetnictví o převodech a prodejích.

Podle dokumentů Pentagonu Washington již od prosince aktivně vybavoval kyjevskou vládu brokovnicemi, speciálními obleky pro likvidaci výbušnin a dalšími předměty užitečnými pro boj v městských oblastech – to je více než dva měsíce předtím, než došlo k ruské invazi.

A v uplynulém týdnu se dodávky amerických zbraní na Ukrajinu dále zintenzivnily, Kyjev poprvé dostal protiletadlové raketové systémy Stinger a posílil svůj arzenál mimo jiné protitankovými střelami Javelin.

Tento seznam ukázal, do jaké míry se Bidenova administrativa „snažila připravit ukrajinskou armádu na vedení hybridní války proti Rusku“, dodal Washington Post.

Dodávky zbraní Kyjevu jsou „nepřetržitým procesem. Stále, stále se díváme na to, co Ukrajina potřebuje, a děláme to už roky,“ tvrdí nejmenovaný vysoce postavený americký obranný úředník, kterého cituje list.

Po ruském vpádu „jsme jen urychlili náš proces zjišťování požadavků a urychlili jsme také naše konzultace s Ukrajinci, hovoříme s nimi denně, na rozdíl od pravidelných schůzek, které jsme dělali před touto krizí,“ vysvětlil.

Podle jednoho z vysokých představitelů ministerstva obrany již bylo na Ukrajinu dodáno přibližně 240 milionů dolarů z 350 milionů dolarů na smrtící pomoc, která byla schválena koncem února.

To se přidává k přibližně 200 milionům dolarů vojenské pomoci, které Washington dal zelenou Ukrajině koncem prosince a poslal do země jednoranné raketomety M141, brokovnice M500, granátomety Mk–19, miniguny M134 a další vybavení.

Moskva minulý čtvrtek zahájila na Ukrajině takzvanou „speciální operaci“ s tím, že je zapotřebí zastavit „genocidu“ v Doněcké a Luganské republice, které se v roce 2014 odtrhly od Kyjeva.

Podle ruské strany je cílem operace „denacifikace“ a „demilitarizace“ ukrajinské vlády, nikoliv okupace sousední země.

Kyjev popírá zdůvodnění Moskvy pro vpád, tvrdí, že je proti němu vedena nevyprovokovaná válka, a shání mezinárodní podporu.

Mnohokrát také požádal USA o zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, ale Bidenova administrativa se zdráhala požadavek splnit, což by vyžadovalo, aby NATO zaměřilo ruská vojenská letadla nad zemí, což by mohlo vést k velké válce v Evropě.